Nocenka jalapovitá

Nocenka jalapovitá drží své trubkovité květy zavřené přes celé horko dne a rozvíjí je až pozdě odpoledne, kdy uvolňuje sladkou vůni, která se nese vzduchem i po setmění – přesně proto se prodává pod anglickým názvem four o'clock (čtyři hodiny). Roste z tlustého hlíznatého kořene, který se chová podobně jako u jiřiny: v mírném podnebí může žít celé roky, nebo se dá vyzvednout a přes zimu uskladnit v interiéru tam, kde jsou zimy kruté. Jedna rostlina běžně nese najednou květy ve dvou nebo třech různých barvách, některé jednobarevné, jiné pruhované či tečkované, takže žádné dvě nocenky si nejsou úplně podobné. Stačí jí slunné, chráněné místo a obyčejná zahradní půda a nežádá skoro nic jiného, semena a kořeny jsou však jedovaté a je dobré je držet mimo dosah dětí a zvědavých mazlíčků.

Původ a jméno vypůjčené od mexického města

Plants of the World Online udává přirozený areál rozšíření Mirabilis jalapa od Mexika po Nikaraguu a NC State Extension popisuje stejně široký areál jako Mexiko až Střední Amerika. Druhové jméno přitom vůbec nepopisuje květ: Missouri Botanical Garden uvádí, že odkazuje na Jalapu, starý název pro Xalapu ve státě Veracruz v Mexiku, s níž byla rostlina dlouho spojována, aniž by to souviselo s nějakým botanickým znakem. GBIF vede jako přijaté jméno Mirabilis jalapa L. v čeledi Nyctaginaceae, čeledi nocenkovitých, vedle starších synonym jako Jalapa officinalis a Jalapa congesta, která se objevují v historických textech, ale dnes se už nepoužívají.

Květy, které se otevírají podle vlastního rozvrhu

Trubkovité, pětilaločné květy se shlukují v místě, kde listy nasedají na stonek, a podle Missouri Botanical Garden se otevírají odpoledne nebo za velmi zataženého počasí a do dalšího rána se opět zavírají. NC State Extension uvádí, že květy navštěvují kolibříci a noční motýli, tedy živočichové aktivní za soumraku, což odpovídá zvyku květu otevírat se přesně ve chvíli, kdy denní opylovače střídají ti noční. Vůně je nejsilnější večer a patří k hlavním důvodům, proč se rostlina sází na terasu nebo podél cestičky používané po západu slunce, i když jednotlivý květ zřídkakdy vydrží déle než jednu noc.

Jedna rostlina, více barev

RHS popisuje, že se květy objevují v široké škále barev a někdy jsou dvoubarevné, a tato proměnlivost se v praxi projevuje na jedné rostlině, ne jen napříč sáčkem semen. Běžně lze na stejných stoncích současně vidět bílé, růžové, purpurové, žluté i červené květy, přičemž některé jsou pruhované nebo tečkované místo jednobarevných. Semena sesbíraná z vícebarevné rostliny spolehlivě nezopakují přesnou barevnou směs mateřské rostliny, takže zahradníci, kteří chtějí konkrétní barevnou kombinaci, raději množí dělením hlízy než spoléháním na samovolně vzešlé semenáčky.

Výběr stanoviště: slunce, půda a ochrana před větrem

NC State Extension uvádí jako vhodné plné slunce až polostín, RHS je konkrétnější a doporučuje chráněné stanoviště orientované na jih na plném slunci s ochranou před studeným, vysušujícím větrem. Půda by měla být bohatá na humus a vlhká, ale dobře propustná; RHS uvádí, že rostlina snáší vápenatou, hlinitou i písčitou půdu v kyselém, zásaditém i neutrálním pH, takže je poměrně nenáročná na to, kam ji zasadíte, pokud voda nestojí u kořene. Místo u teplé zdi nebo plotu prodlužuje chráněné mikroklima, které tato mrazu neodolná vytrvalka ocení, jak se blíží podzim.

Zálivka a hnojení

Dokud si mladé rostliny nevytvoří kořenový systém, udržujte půdu rovnoměrně vlhkou, a jakmile se usadí, zálivku mírně omezte, protože NC State Extension hodnotí druh jako středně odolný vůči suchu. Nádoby vysychají rychleji než volná půda a je potřeba je v letním horku kontrolovat častěji. Lehké, vyvážené hnojení každých pár týdnů podporuje vytrvalé kvetení bez bujného, poléhavého růstu, který u této čeledi obvykle vyvolává přebytek dusíku.

Přezimování hlízy

RHS řadí Mirabilis jalapa do kategorie mrazuvzdornosti H3, což znamená, že kořen venku přežije jen v přímořských nebo jinak mírných oblastech, což zhruba odpovídá pásmu USDA 9a až 10b, které NC State Extension uvádí pro tento druh pěstovaný jako vytrvalku. Tam, kde jsou zimy chladnější, zacházejte s hlízou stejně jako pěstitel jiřin: jakmile první mráz sčerná listy, buď silně zamulčujte krčku a spoléhejte na štěstí v hraniční oblasti, nebo kořen vyzvedněte, nechte oschnout a uložte na chladné místo bez mrazu, dokud se na jaře půda znovu neprohřeje. Rostliny pěstované ve velkých nádobách lze na zimu jednoduše přesunout pod střechu, aniž by se musely vykopávat.

Samovýsev a množení

RHS uvádí dva způsoby množení: výsev semen brzy na jaře a klíčení při 13 až 18 °C, nebo dělení hlízy na jaře, než začne nový růst. Missouri Botanical Garden dodává, že namočení semen přes noc klíčení urychlí. Ponechaná sama sobě nocenka semena ochotně shazuje a NC State Extension varuje, že se může samovolně vysévat natolik intenzivně, že se chová jako plevel, takže zahradník, který chce výsadbu udržet pod kontrolou, by měl odstraňovat odkvetlé květy dřív, než se vytvoří semenné tobolky, nebo ji vysadit tam, kde náhodný semenáček nevadí.

Jedovatost: semena a kořeny vyžadují opatrnost

NC State Extension hodnotí Mirabilis jalapa jako jedovatou s nízkou závažností, přičemž jedovaté jsou semena a kořeny, které mohou při požití způsobit bolesti břicha, nevolnost, zvracení a průjem, a při manipulaci s kořeny dermatitidu. RHS jde ještě dál a označuje rostlinu za škodlivou při požití, přičemž při práci s ní doporučuje ochranné rukavice. Vlastní seznam jedovatých a nejedovatých rostlin ASPCA, ověřený přímo v položkách pro psy a kočky, neobsahuje konkrétní záznam pro nocenku, Mirabilis jalapa ani marvel of Peru, takže z tohoto zdroje neplyne žádný konkrétní verdikt ohledně domácích zvířat. Vzhledem k doloženě jedovatým kořenům a semenům pro člověka je nejbezpečnější považovat hlízu i jakákoli semena za zakázaná pro děti a mazlíčky a po dělení nebo manipulaci s kořeny si umýt ruce.